Tipy na výlet:

Dačice | Slavonice | Jemnice | Telč | Kostelní Vydří | Český Rudolec | Graselova stezka
Mlýny na Moravské Dyji | Židovské hřbitovy | Nová Bystřice | Klášter u Nové Bystřice
Dačice:
jsou jedním z nejstarších měst na Českomoravské vrchovině. První písemná zpráva pochází z roku 1183. Je zde množství služeb, síť obchodů a obchůdků, bank, malých i větších firem, základní a střední školství, nemocnice, moderní sportovní stadion, kino, nové letní koupaliště, zámek a další kulturní a sportovní zařízení. Dopravní spojení je zajištěno především autobusy a železnicí. Dačice obklopuje kouzelná krajina, která je ideální pro pěší výlety i cykloturistiku. Nedaleký hraniční přechod do Rakouska, blízkost přírodního parku Česká Kanada a okolní památková místa jen podtrhují atraktivitu města a okolí.

Slavonice:
Malebné městečko, které leží asi 12 km jihozápadně od Dačic na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Okouzlí Vás jedinečným souborem goticko renesančních měšťanských domů často se sgrafitovou výzdobou a sklípkovými klenbami. Město bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací v roce 1961. Regionální informační středisko Slavonice zajišťuje na objednávku prohlídku města s průvodcem. Po zdolání 176 schodů se dostanete až na ochoz asi 56m vysoké městské věže, která Vám imožní výhled do okolí. Pro dobrodružné povahy je od roku 1998 zpřístupněna část městského podzemí. Na jeho prohlídku budete vybaveni ochranným oděvem a obuví a doprovodí Vás průvodce. Za návštěvu stojí také četná muzea a galerie. V některých ateliérech či obchodech s uměleckou tvorbou můžete využít možnost vlastní tvorby, potisknout si tričko, namalovat si hrnek dle vlastního námětu nebo se naučit točit na hrnčířském kruhu. Dále si ve Slavonicích můžete prohlédnout opevnění (bunkry) z let 1935-1938, budované na obranu Československa proti útoku z nacistického Německa. Spatříte zde lehké, téžké kulomety, půšky a pistole čs. Vojáků, funkční ventilátor, periskopy a další zařízení.Ve Slavonicích je hraniční přechod s Rakouskem.

Jemnice:
jedno z nejstarších měst na Moravě, se nachází asi 13 km jihovýchodním směrem od Dačic.V době středověku byla královským horním městem, v roce 1227 byla Jemnice opevněna - dodnes je zachována značná část hradeb spolu se 4 baštami a 2 barbakány.Od roku 2005 je po dlouhé době znovu otevřen jemnický zámek. Dále zde najdete kostel sv.Jakuba s nejstarší dochovanou věží na Moravě, farní kostel sv. Stanislava na náměstí a gotický městský kostel sv.Víta, před nímž stojí 800 let stará „svatovítská lípa“. V Jemnici byla jedna z nejstarších židovských obcí v českých zemích, což připomíná upravený židovský hřbitov.Je zde také venkovní koupaliště.

Telč a hrad Roštejn:
11 km seveřně od Dačic se nachází město Telč. Historické jádro města je od roku 1992 zapsáno na seznamu UNESCO díky jedinečně zachovanému architektonickému komplexu, kterému dominuje renesanční zámek a skupina měšťanských domů na náměstí. Nenechte si zde ujít Galerii Jana Zrzavého, která je umístěna v zámeckém zahradním ochozu nebo Muzeum Vysočiny v jihozápadním křídle zámku. Především v letních měsících můžete v Telči navštívit také tradiční koncerty a festivaly. Asi 8 km severozápadně od Telče stojí hrad Roštejn. Na prohlídkový okruh původně gotického strážného hradu, který byl v 16. století přestavěn na lovecký zámeček s oborou, se můžete vydat s průvodcem. Zájemci si mohou zpestřit návštěvu noční prohlídkou hradu. Veřejnosti přístupná je také sedmiboká věž.

Kostelní Vydří:
Vesnička se nachází 3 km severozápadně od Dačic. Již zdálky lze spatřit dominantu Kostelního Vydří, kterou je karmelitánský klášter s kostelem Panny Marie Karmelské-barokní stavba z let 1787-1789. Klášter obývají mniši řádu karmelitánského a působí zde Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří. Areál kláštera je přístupný veřejnosti. Naproti klášteru je v lesním hřbitově umístěna hrobka Dalbergů, pánů z Dačic. Nelze opomenout ani další kostel v obci-původně gotický kostel Navštívení P.Marie a barokní kamenný most z roku 1731 se sochami sv.Jana Nepomuckého a sv.Josefa.

Český Rudolec a vodní pila Penikov:
Obec Český Rudolec vzdálenou asi 8 km od Dačic naleznete v oblasti zvané Česká Kanada.Váš zrak upoutá v prvé řadě značně zchátralý zámek, který byl původně gotickou vodní tvrzí. Zámek byl po požáru roku 1860 přestavěn ve stylu anglické romantické novogotiky a bývá nazýván „malá Hluboká“.Zámek chátrá již dvě desítky let, nyní se podařilo najít nového majitele, který připravuje jeho obnovu.Vydáte-li se z Českého Rudolce po Graselově stezce nebo po modré turistické značce směrem k osadě Penikov, uvidíte asi po 40-ti minutách chůze pod hrází rybníka malou celodřevěnou pilu s vodním pohonem z první třetiny 19. století.Její úplnost, původnost i zachovalost vybavení je ojedinělá a pila je proto prohlášena za nemovitou kulturní památku.Pila byla zrekonstruována, uvedena do provozuschopného stavu a zpřístupněna veřejnosti.

Graselova stezka:
vydejte se s námi romantickou stezkou místy, kde na začátku 19. století loupil a skrýval se obávaný „grázl“ Johann Georg Grasel. Projděte se čistou, bohatě zalesněnou krajinou, kolem klikatících se potůčků, po hrázích tajemných lesních rybníků. Na stezce narazíte na dochované, často sotva znatelné stopy života našich předků – kamenem tarasená koryta vodních náhonů k zaniklým mlýnům, pilám či hamrům.Stezka v současnosti měří 25 km a vede převážně po lesních cestách. Je značena žlutým kolečkem na hnědém podkladě, orámovaná bílým písmenem G.Na důležitých odbočkách Vám pomůže v orientaci navíc logo stezky. U zajímavých míst se nacházejí informační tabule.Je řada možností, jak můžete své toulky a výlety kombinovat s klasickými turistickými cestami a mnohými cyklotrasami.
Po stopách mlýnů na Moravské Dyji:
V Dačicích kdysi byly mlýny dva: Homolkův a Panský. Při přecházení mostu přes řeku Dyji směrem na Palackého náměstí upoutá vpravo Vaši pozornost výstavní vila s mlynářeským znakem a nápisem „Restaurace Homolkův mlýn“. Byla postavena v době mezi světovými válkami. V prvním patře bydlel mlynář s rodinou, v přízemí byla pekárna, prodejna chleba a pečiva. Mlýn stojí naproti vtoku Vápenského potoka do řeky Dyje. Mlýn i pekárna byly v provozu celou válku, ale v roce 1948 byl mlýn znárodněn a později zrušen. Náhon byl zavezen, ve mlýně si Průmyslový kombinát zařídil svoji vývojovou provozovnu a ve vile kanceláře. V současné době je zde provozována restaurace. Nyní nenápadný dům čp. 39 v Kapetově ulici v Dačicích byl po staletí Panským mlýnem, tamní mlynář byl pouze správcem. Šlo zřejmě o rozsáhlý mlýn s patrovou obytnou budovou, mlýnicí a vodní pilou. Panské mlýny tehdy mlely obilí vypěstované v panských dvorech a prodávaly pouze mlynářské výrobky. Provoz mlýna skončil v roce 1951. Dnes vlastní nemovitost žena, která je potomkem jednoho z původních majitelů. V případě, že se vydáte po zelené turistické stezce z Dačic směrem na Hradišťko, můžete potkat hned několik dalších mlýnů: Frelův, Hejbalův, Spálený, Wolfův a Loucký. Od Louckého mlýn to již není daleko do Starého Hobzí. Pokud ale zvolíte cestu z Havlíčkova náměstí v Dačicích ulicí V Kaštanech, podél zdi zámeckého parku, dostanete se do údolí řeky Dyje. Po levé straně teče řeka Dyje a po pravé svírají údolí Toužínské stráně. Tato přírodní památka o rozloze 3.07 ha je splečenstvím suchomilných rostlin stepního charakteru. Nachází se zde vzácné druh motýlů, brouků a plazů. Území je na západě a východě ohraničeno bývalými lomy – západní lom představuje významnou geologickou lokalitu díky mimořádné složitosti vrásnění komplexu rulových hornin několika typů. Nedaleko ústí Volfířovského potoka se na Dyji nachází Schullerův mlýn. Mlýn má podobu rozlehlého do čtverce uzavřeného stavení. Dodnes je zde zachován vybetonovaný náhon a v návodní zdi jsou patrné otvory pro hřídele vodního kola na spodní vodu. Činnost mlýna byla ukončena po válce v roce 1945. Současným majitelem je potomek rodiny Schullerovy, která zde žila a provozovala mlýn asi od roku 1858. Druhým Toužínským mlýnem je Tunklův, původně Horní mlýn, zvaný podle posledního mlynáře. Činnost mlýna byla zastavena v roce 1941. Náhon je dnes již zasypán a dům je moderně přestavěn, takže už nic nesvědčí o jeho mlynářeské minulosti.

Židovské hřbitovy na Dačicku-Markvarec:
Hřbitov nacházející se v lese jihovýchodně od obce Marvarec pochází z konce 18. století. Naleznete zde náhrobky většinou z 1.pol. 19.století. Pohřbívali se zde Židé z okolí Dačic až do roku 1939. Olšany leží asi 13 km od Dačic. Dříve zde žila mezi českým obyvatelstvem i židovská menšina. Na východ od obce se nachází židovský hřbitov z pol.18. stol. s náhrobky z 19.stol. Dolní Bolíkov se nachází 4 km severovýchodně od Slavonic. Nejstarší náhrobek zde pochází z roku 1730. Písečné leží 9 km od Slavonic. V lese směrem ke Krokovicím narazíte na rozlehlý židovský hřbitov z počátku 18.stol., který byl založen pro místní židovskou obec. Velký Pěčín obec 4,5 km od Dačic. V tzv. Špitálském lese naleznete židovský hřbitov židovské obce z Telče. Nejstarší náhrobky jsou ze 17. stol., poslední do roku 1879, kdy byl založen nový židovský hřbitov v Telči.

Nová Bystřice:
Leží v nadmořské výšce 590 m na území přírodního parku Česká Kanada. V dávných dobách vedly touto oblastí staré obchodní stezky, nejstarší dochované materiáloy o Bystřici jsou z roku 1341, kdy obdržela městská práva, ale již v r. 1175 je zmiňován dvůr na říčce Bystřici. Předností Bystřice je nádherná, neporušená příroda s mnoha možnostmi využití volného času. Zámek vznikl na základech gotického hradu ze 13. stol. a jeho opevnění. Zámek je dnes soukromým majetkem a pro veřejnost je uzavřen. Otevřena jsou pouze nádvoří při letních kulturních akcích. Děkanský kostel sv.Petra a Pavla je připomínán již roku 1188, od základů přebudován v první polovině 14. stol. Z této doby jsou nástěnné malby na severní stěně přesbytáře. Hlavní loď byla v 17. stol upravována a rozšířena. V jednom z pilířů kostela bylo objeveno v malé bedýnce srdce Adama Pavla Slavaty. Potvrdila se pověst, že měl tento kraj a lid tak rád, že nakázal, aby po jeho smrti bylo jeho srdce uloženo v novobystřickém kostele. Dále zde najdete památky kostel sv.Kateřiny, zbytky městského opevnění, sloup Nejsvětější Trojice, kašna se sochou sv. Lukáše, při cestě do J.Hradce židovský hřbitov.

V okolí Nové Bystřice- Klášter:
Kostel Nejsv. Trojice, původně při klášteru paulánských mnichů, ojedinělá prostorová koncepce, jeden z největších dřevěných oltářů ve střední Evropě, přístupné katakomby. Landštejn- velmi zachovalá zřícenina hradu ze 13. stol., leží na pomezí Čech, Moravy a Rakouska.Úzkokolejka- mezi Novou Bystřicí a J.Hradcem jezdí motorový (v létě parní) vláček po trati dlouhé 33 km a široké 762 mm. Přírodní parky Česká Kanada-oblasti jako stvořené pro výlety pěšky, na kole i na běžkách, s lesy bohatými nja houby a lesní plody, tajuplná skaliska, rozlehlé prosluněné rybníky vhodné pro letní rekreaci. Přírodní rezervace Fabián, Gebhárecký rybník, Hadí vrch, Skalák u Senotína, rašeliniště Klenová, Kaproun-místa pozoruhodná především z botanického hlediska. Stezky turistické, cykloturistické a běžkařské-optimální podmínky pro pěší turistiku, značené turistické cesty vedou většinou lesem, loukami a málo frekventovanými cestami. Mnoho značených cyklostezek, které lze různě propojovat a vytvářet tak různě náročné okruhy. 13 vyznačených, strojově upravených běžeckých tras v celkové délce cca 80 km vedoucích pohádkovou zasněženou krajinou. Nejsevernější bod Rakouska- u Lesního hotelu Peršlák (dříve budova pohraniční stráže), u ní Kámen republiky s nápisev „Naše je a naše zůstane“21.5.1938, umístěn vojáky v době ohrožení.